Zpomal. Tančíš příliš rychle…

Krásný prázdninový čas milí příznivci.

Mnoho z nás prázdninový čas zavál od různých koutů světa. Máme před sebou čas, který trávíme se svými blízkými, dětmi, přáteli a také hlavně sami se sebou.

Pro některé z nás  to je právě to nejtěžší. Uvědomit si sám sebe, vypnout hlavu, zastavit tok myšlenek, zastavit sebe. Nehodnotit práci, to, co jsme nestihli před odjezdem udělat. Zpomalit a naplno vnímat sílu přítomného okamžiku a užít si ho na maximum.

Dneska mi přistála emailem  tato báseň a podle mne dokonale vystihuje potřebu zpomalení a zastavení se. Tak vám ji posílám.  Třeba vám pomůže nebo vás potěší,  jako mne.

 

Pomalý tanec
(David Weatherford)

Kdy naposled jsi pozoroval děti na kolotoči?

Naslouchal kapkám deště padajícím na zem?
Sledoval nevyzpytatelný let motýla?
Obdivoval slunce nořící se do temnoty noci?

Zpomal. Tančíš příliš rychle.
Čas pádí. Hudba nebude znít věčně.

Spěcháš bez přemýšlení každý den?
Slyšíš odpověď na své „Jak se máš?“

Den končí a jdeš spát.
Honí se ti hlavou, co všechno musíš ještě udělat?

Zpomal. Tančíš příliš rychle.
Čas pádí. Hudba nebude znít věčně.

Říkáš dětem zítra.
A nevidíš jejich smutek.

Nemáš čas.

Nemáš čas udržet si přátelství.
Nemáš čas ani pro své já.

Zpomal. Tančíš příliš rychle.
Čas pádí. Hudba nebude znít věčně.

Spěcháš, abys někde byl a nenalézáš
radost z cesty, po níž jdeš.

Spěcháš a bojíš se. Máš strach, co bude zítra.
Spěcháš, aby ses jednoho dne měl lépe.
Tolik toho ještě chceš, že už nevnímáš, co už máš.

Život není závod. Nespěchej a zpomal.
Naslouchej, dokud hudba zní.

Krásné prázdniny, dovolené, příjemně a inspirativně užitý čas

vám přeje Ivana